konec , PROSÍM - ŽÁDNÉ MORALISTICKÉ KOMENTÁŘE

16. ledna 2016 v 7:23 | Nikdo |  Můj drogovej svět
v kapse ani korunu , na hlavě korunu



moc špatných věcí se dělo v poslední době jak bylo nejspíš poznat z článků.

špatného bylo čím dál tím ví

c a pozitiva ? žádná.


strašně , ale fakt strašně moc drog. před týdnem jsem smažila třeba 5-7 dní po sobě - nejedla - nespala - nic mi už nepřišlo důležitý. ztratila jsem motivaci pro kterou bych se snažila žít lepší život.

všechny ty špatnosti co mě přivedly k této myšlence mě celkově v hlavě dovedly k šílenství.

týden bez pauzy smažit...předposlední den mi ruplo v bedně a ani nevím jak nebo proč mě mama vyhodila z domu. už dlouho mě podezírala , ale vždy , když řekla ''doufám,že nejedeš v drogách'' jsem se buď sjetá nebo na déčku zasmála se slovy , že v žádným případě. měla mojeho způsobu života plný zuby. nedivím se. chodila jsem pořád v noci pryč a vracel se za skoro víc
jak 24 hodin.

v posledním týdnu mi přestal nabíjet telefon , takže jsem dá se říct bez mobilu a to mamě taky nedělalo radot , když jsem odešla v 10 večer ven s tím , že hned dojdu a v závěru jsem přišla až další den v 8 večer s vybitým telefonem , takže se mi od rána nikdo nedovolal.

je docela hustý se po týdnu smažení uvědomit a zjistit , že ležíš na zemi v typickým feťáckým bytě jaký určitě každej viděl v nějakým filmu :
-- otevřu oči , podívám se jestli je vedle mě ten , kterej se mnou i usínal a potom po místnosti. Ležím na matraci u zdi a za hlavou topení , naproti je hned stůl , který se tak ani nedá nazývat. je to spíš skládka - kapesníky , odpadky , vajgle , popel a kusy oblečení. u stolu je židle , která přes tu horu oblečení nejde vůbec vidět. naproti stolu (tudíž z mého ležícího pohledu levá zeď) je na zemi nespočetně moc věcí a většinu
nedokážu identifikovat - oblečení , šála , bunda , krabice a XY věcí , který jsou na nic. v posledním rohu je úplně to stejné. na dveřích bylo si myslím původně to dlouhé zrcadlo , ale teď je tam jen jeden větší kus ve výšce mojí hlavy. na jedné ze stěn jsou nějaké obrázky , které absolutně nedávají smysl - jedině otisk ruky toho ''umělce'' . vylezu z pokoje , že si dám v obýváku cigaretu. jedinej obývák vypadá jakž takž slušně a obytně. proto tam taky asi tráví většinu (celej) čas. Sedím na gauči , hladím jejich psa a s myšlenkama o tom jak z tama co nejrychleji vypadnout si i tak všimnu , že i když je na stole popelník nebo kdyžtak sklenička , tak i přesto típnou cigáro o stůl a nechají to tak. --

i přes moje znechucení k tomu bytu , lidem uvnitř (až na jednoho,kterého znám X let a mám ho ráda) , způsob jejich života apod... jsem tam strávila další noc.
strávila jsem v tyto mrazivé dny a noci venku. prostě na ulici. celej den i celou noc. vydržela jsem to dva dny. dva dny jsem vydržela tu hroznou zimu , žízeň , zmatek v hlavě , kterej mě dost poznamenal a prostě.. zkuste si zůstat přes noc venku , kdy sedíte na lavičce , čumíte na mobil s očekávání
m hovoru a takhle sedíte X hodin a máte na sobě jen džíny,tenisky,tílko,svetr,podzimní bundu a šátek. v kapse pár višňových bombari bonbonů a ipod se sluchátky. nic víc ani nic míň. věděla jsem , že třetí noc nezvládnu už , protože jsem únavou skoro upadala do mdlob , prsty na nohou jsem už nějakou dobu necítila a v hlavě jsem byla tak mimo , že

jsem dokázala žít v představě a realitu vypustit.. chtěla kontaktovat lidi z toho bytu , ale dřív mi volal on. ten , kterej tam se mnou usínal a kterého znám už pár let. a je to hlavně člověk , kterej má na 100x lepší způsob života a chci mu pomoct. ale .. prostě se ozval , přišel pro mě a šli jsme na ten byt. hned lehnout a i přes mou šílenou únavu z 2 nocí nespaní venku ,nebraní drog jsme si minimálně 4 hodiny povída

li ..

jak je tomu teď ?



všichni moji přátele , ať už ti starší ''přátelé'' nebo přítomní mi řííkají , že jsem blázen. a ano , já to vím. z toho nonstop několikadenního smažení mi prostě v hlavě přepnulo. občas se i sama přistihnu u toho jak vyfetovaně se dokážu chovat. ať už jde třeba jen o to , jakým stylem mluvím nebo jak nekontrolovatelně pohybuju hubou



moje čelist je na levé straně úplně posunutá nebo vyhozená nějak z pantu , ale mám kvůli tomu něco s uchem , takže 2v1 ! vím , že bych měla k doktorovi , ale bojím se..

jsem na ulici. domů jsem ani nezkoušela jít - zbytečná už jen ta myšlenka. spím buď na tom bytě se smažkama , který už jsou na buchně nebo u kamaráda. většinou jsem ale na ulici.

začala jsem prodávat v ulicích lidem, které znám , ale i neznám.

když den nemám , tak jsem na pokraji psychického zhroucení , brečím , nedokážu myslet , nedokážu se uvědomit , myšlenky jen na drogy - na to kde je sehnat a jak na ně sehnat peníze.

jsem zase na dně , ale docela jiném dně.

možná se ptáte , kde jsou všichni ti moji kamarádi z dob minulých (ne zas tolik) .. nevím , nikomu jsem neřekla , že jsem v hajzlu na ulici. neviděla jsem k tomu důvod. zatěžovat je tím ? být důvodem jejich trápení ? dočkat se lítosti ?
já nic takovýh

o nechci.

Věřím v samu sebe = vím , že se z tohohle dostanu. ať už sama nebo s pomocí , tak js
em si jista , že to zvládnu. zvládla jsem do teď všechny překážky ,


kterým jsem musela čelit.

já to zvládnu.


nejhorší je uvědomování si těch špatných rozhodnutí , myšlenek , činů , slov vypuštěných z úst . vím , že jak jsem byla přes 5 dní vysmažená , bez jídla , spánku jsem dokázala mít v hlavě tak šílený věci ... něvěděla jsem kolikrát co dělám nebo co říkám. nepřemýšlela jsem .. prostě jsem se z toho smažení p

obláznila a docela výrazně


MUSÍM SE NA NĚJAKOU DOBU ROZLOUČIT
nevím na jak dlouhou dobu , ale bude to stát za to.
jak se budu cítit a budu na sebe pýšná , tak se za to omluvim


Z CELÉHO SRDCE SI PŘEJU A PROSÍM KAŽDÉHO , KDO SI TO DOČETL AŤ SE ZDRŽÍ POUČNÝCH , VÝSMĚŠNÝCH , MORALISTICKÝCH A DALŠÍCH TAKOVÝCH NAPIČU KOMENTÁŘŮ.

UVĚDOMUJU SI CO SE STALO. ŽE SI ZA TO VŠECHNO MŮŽU SAMA A NEPOTŘEBUJU POUČOVÁNÍ OD LIDÍ

 


Komentáře

1 Nemesis Nemesis | Web | 20. ledna 2016 v 21:36 | Reagovat

wau ...veľa šťastia

2 Zora Zora | Web | 24. ledna 2016 v 11:02 | Reagovat

kamo docela heavy stuff. snad to nebude znit jako poucovani, ale znam nejaky tipy pro tvoji situaci. Do nemocnice bych sla, treba by ti proslo tam prespat a byla bys v teple. Vyvaruj se utulkum, prej je to tam fakt peklo, zvlast kdyz je ti pod osmnact. nevim kde bydlis, ale v praze jsou knihkupectvi kde te nechaj si sednout a cist, klidne celej den, coz bohuzel neresi problem s prespanim. Hej ale jestli budes i tedka smazit tak fakt prespavej v teple. Vazne me mrzi jestli to zni jako poucovani ale chci pomoct. Verim ze se z toho dostanes. Zustan silna. Hodne stesti.

3 Christina Christina | Web | 26. ledna 2016 v 19:46 | Reagovat

Držím ti palce.
Není to jednoduchý, ale budu doufat v to, že to všechno zvládneš.

4 Kelly1455 Kelly1455 | Web | 31. ledna 2016 v 11:29 | Reagovat

Veľa šťastia!

5 Amazonka Amazonka | Web | 16. února 2016 v 9:27 | Reagovat

Já ti taky věřím, že to zvládneš. Přeju také hodně štěstí, i když trochu zpětně.

6 Kit Kit | Web | 21. března 2016 v 19:32 | Reagovat

Ty vole, rozhodně nebudu moralizovat. Já byla na ulici měsíc, ale to jsem eště nefrčela. Strávit noc na ulici za střízliva nejde. Teda aspoň mně ne. Doufám, že ještě žiješ. Kde jsi? Praha? Docela bych se s tebou ráda potkala, pokud si ještě v píči, tak tě minimálně můžu pozvat na pivo nebo tak, někam do tepla. Každopádně se drž. Je to fakt dlouho, co jsi tohle napsala, tak snad už jsi v poho. Peace.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama